30. ledna 2017 v 21:47
Znáte to, několikrát jste se obětovali pro druhé a oni o to nakonec ani nestáli. Jen vy sami jste měli pocit, že vás potřebují, že to bez vás prostě nejde. Asi nejtypičtější iluze, které podlehl každý- jen se nedělejte a přiznejte barvu. Je to lidská přirozenost, potřeba. Potřebujeme, aby nás někdo potřeboval, jinak náš život ztrácí na :-) hodnotě a postrádá smysl.
Často máme také iluze o lidech, kteří nás obklopují. Myslíte si, že je znáte a nakonec vás zradí. Nebo se na vás vytahují nebo vás dokonce ztrapňují a vy jste celou dobu žili v iluzi, že jste přátelé. Tohle už jsm párkrát zažila, ale protože jsem bohužel tak pitomá, že pořád nosím srdce na dlani, začínám ho mít už ošmajdané a snažím se tolik lidem nenaletět, snažím se být obezřetnější.
Úplně nejlepší ale je, když se iluze stane pravdou. I to jsem zažila. Jedno osudové setkání a po 5ti leté známosti se z toho vyklubala svatba. Jako z pohádky,že? V létě to bude už 10 let, kdy jsme se s manželem poprvé poznali. Všechno to v podstatě bylo takové osudové, jedna rodinná dovolená, kde slavil manžel narozeniny u přátel.
V čem byla ta iluze? Nikdy by mě nenapadlo, že člověk jako je můj manžel by stál o někoho jako jsem já. Navíc atmosféra půlnočního courání po lese byť v tlupě lidí za svitu světlušek je taky trochu románové klišé. Nicméně nás něco táhlo k sobě a pořád to trvá. Už 10 let spolu snášíme příkoří života, z toho 5 let jako manželé a z toho 4 roky jako kamioňácká manželka, 3 roky jako matka.
Když jsme teď v zimě byli společně na horách u těchto přátel, kde to všechno začalo, navíc ještě s naší dcerou, bylo zvláštní. Jako by se znovu vrátil čas:-) Od té doby uplynulo už hodně času, moře vody, stalo se spoustu věcí. A díky tomu vím, že náš vztah není iluzí. Pravda, máme své chyby a problémy, ale láska nehněvaná není milovaná. Není to u nás často, ale přes to všechno manželovo cestování máme normální manželství, které není jen na oko, není jen formální.
Poslední dobou mám spíš pocit, že jako iluze se stala slušnost, čestnost, soudnost a stud. Když se totiž podíváme na internet, jsme bombardováni informacemi kdo neměl pod šaty spodní prádlo, kdo zase přibral, čí prsa vypadají nejlíp, kdo se s kým vyspal a komu z nich se to líbilo víc. Je mi z toho zle. Život je přeci o něčem jiném než o něčem tak břitkém jako kdo má nejhezčí prsa. Pánové mi to asi budou zazlívat a odsuzovat moje břitké osudové setkání s manželem. Ale my jsme za tu dobu dokázali překlenout několik ztrát našich nejbližších příbuzných, finanční úskalí, problémové těhotenství, obtížný porod a první rok dítěte, odloučení z důvodu manželovi práce a další každodenní radosti i starosti i přes velikou vzdálenost, která nás neustále dělí.
Těmto pánů bych ještě ráda připomněla iluze, na které mohou sami doplatit. V dnešní nabídce trhu kdy by si žena měla namalovat řasy ve stylu mrkací panny, mít dokonalé nehty, rudé plné rty a postavě pomoci prostřednictvím stahovacího prádla , push-UP podprsenkou, zeštíhlujícími džegínami, které navíc pozvednou zadek, k nim nesmí žena
opomenout vysoké lodičky, které protáhnou nohy až do nebe. No a teď si zkuste takovou ženu potkat. Jasně, krásný pohled. A teď si to všechno odmyslete a představte si, jaké bude Vaše zděšení až ji uvidíte v rouše Evině a navíc po ránu. Že by se vám to nelíbilo? Vždyť jste tu iluzí sami chtěli. A dámy, proč ty iluze vlastně vytváříte??? Aby přes všechnu snahu nakonec utekl za mladší? Nejvíc je žena sexy, když je sebevědomá. Buďte smířeny samy se sebou a mějte se rády. Když nebudete samy sebou, nikdy nebudete šťastné. A o mrzutou ženskou nestojí nikdo, i kdyby měla prsa až do nebe. Budete si ničit tělo plastikami, drahými krémy, které stejně nepomohou. Dbejte o sebe, ale s rozumem. Dokonalý vzhled je asi největší iluzí dneška o které kážou nejvíce ti, co by měli sami chodit s papírovým pytlem přes hlavu.
Přeji ať je manželství pořád co nejšťastnější :-) A bulvár, ten nečtu co jsem byla v pubertě, samá snůška hovadin!