Moje jízda kamionem

12. prosince 2016 v 17:26 | Marcy
Tak mě jednoho dne manžel přemluvil, abych s ním jela do práce a on mě pak hodil kamionem domů, když má stejně cestu kolem. Když jsem si vedle kamionu stoupla, měla jsem pocit jako beruška, která má vylézt na dvoumetrovou slunečnici. Při mé výšce 162 cm bylo dostat se do kabiny docela náročné. Ano, leze se jako po žebříku, ale dostat na první schůdek je docela fuška. Naštěstí při téhle výšce mám docela dlouhé nohy, tak se to povedlo jen s mírným zapocením. Vítězně jsem kecla do sedačky. Jenomže pérování sedadel je něco trochu jiného než na co jste zvyklí v autě s hydraulikou. Připadala jsem si jako hopík, najednou se rozpohybovalo pár faldů, které se většinou hrají nehnuté. Zatímco já si zvykala na neobvyklé vysoký výhled a hopsající a poněkud užší sedačku, manžel udělal veškeré kontroly a přípravy, které mi silně připomínaly start raketoplánu. Jen zavolat onu osudnou větu - Houstone, máme problém. Tak vyrazíme. V areálu není místo na pořádné otočení a tak se otáčíme "na prasáka". Jak mi manžel vysvětlil, dochází k velkému opotřebení a sjíždění gum. Ale, nedá se nic dělat a musí se jet. První pro mě děsivá situace nastává, co by milovníka zvířat a přírody vůbec v okamžiku, kdy vyjedeme z areálu na silnici mezi poli a uvidíme káně při obědu zajíca na asfaltu. Do poslední chvíle to pro něj nevypadá dobře, ale protože manžel není žádný pirát a káně oželí oběd za cenu vlastního života, vše dopadá dobře.
Musím konstatovat, že kamion je naložený a váží 40 tun. Rozjezdy jsou u takové zátěže velice znatelné. Brzdná dráha je taky podstatně delší. V tu chvíli jsem si vzpomněla na všechny dopravní nehody v tv, kdy byl kamion označován za pravděpodobného viníka a napadlo mě, že vlastně je vžitý automatický systém jako mezi mladším a starším sourozencem. Starší sourozenec, protože je větší, je samozřejmě zodpovědný za všechno, co způsobí ten malý. A totéž se vžilo do silniční dopravy. Zase by ale bylo zajímavé, kdyby se staršímu sourozenci aplikovala třeba jako čelovka malá kamera- stejně jako mají řidiči kamionů právě pro tyhle případy. Rodiče by naprosto přesně věděli, kdo může doopravdy za rozbitou vázu v obývacím pokoji, kdo koho strčil a bylo by po rozepřích:-) Během toho toku myšlenek jízda vesele ubíhala a já se kochala výhledem. Když jsme se dostali k mému cíli, přemýšlela jsem, jak se z toho kolosu mám sakra dostat. Popředu je to naprosto vyloučené, ledaže byste chtěli plastiku. Nakonec se mi podařilo úspěšně vystoupit bez ztráty kytičky a bez toho, aby si můj muž myslel, že jsem naprosto ničemná. Když jsem doma otevřela dveře, dcera mne vítala, jako bych jela s manželem celou cestu až do Francie, babička, která hlídala si také oddechla, protože celou dobu zodpovídala otázky typu Kde je moje maminka? Věřím, že toho měla dost, já zase věřím, že manžela bolí záda z těch velmi nepohodlných sedaček v kamionech, kdy jste jako hračka na pérku a pokud jste někdy viděli dokumenty o cestách kamionem po Tibetu a Indii a všech možných místech, kde to hází a řidiči a spolujezdci opravdu skáčou na sedačkách- zažít to můžete i na českých silnicích. A vy všichni, kteří právě teď chcete argumentovat, že silnice jsou zničené právě od kamionů, rozhlédněte se po bytě a podívejte se, kolik zahraničního zboží, potravin, součástek do aut, a veškerého zboží s eshopů máte doma-proto ty kamiony jezdí, i kvůli vám. Už to ani jinak nejde, tak prostě přestaňte nadávat a až budete mít možnost se svézt kamionem, využijte ji. Získáte trochu jiný pohled na věc a možná i na jiné životní věci a priority. Tak šťastnou cestu bez nehod!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 12. ledna 2017 v 15:35 | Reagovat

Strávila jsem snad dva dny s kamionem a řidičem kamionu a od té doby se snažím být velice ohleduplná vůči všem řidičům kamionů a autobusů. Právě to, co popisuješ ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama